Třetí týden v Mexiku je za mnou a přece jen se najde pár postřehů, které snad stojí za to zaznamenat. V mém životě se osobně moc nezměnilo, obcházel jsem možnosti dalšího bydlení, nakonec našel přes mého šéfa – jeho sestra pronajímá. Nastěhuji se od prosince, akorát budu muset dokoupit komplet nábytek do celého bytu, nicméně pokud tu opravdu chci zůstat napřesrok, tak se to přece jen asi vyplatí. Navíc to budu mít hned u universitního kampusu, tedy docházková vzdálenost maximálně 40 min do práce, pohoda…
S tím je ovšem spojená také následující věc. Začal jsem se tedy porozhlížet, kolik že tu co stojí – například pračka, lednice nebo sporák – zdali to vyjde zásadně dráž nežli u nás nebo nikoli. A musím se přiznat, že jsem narazil na to, že vlastně moc nevím, kolik to stojí u nás 🙂 Inu ještě jsem to nemusel moc řešit, takže mám představu spíš jen tak orientačně. Ale přijde mi, že to tu stojí prakticky stejně (lednice od 3000, pračka se sežene za 4 nebo 5 tisíc, stejně jako sporák).
Co jsem si ovšem všiml na Mexiku (tedy zatím hlavně na Mexiko City, neb nevím jak to vypadá venku), tak je tu rozhodně méně psů, nežli v Praze. A to možná i v absolutních číslech. Ne že by tu nikdo psa neměl, rozhodně to ale není taková módní záležitost jako u nás. S tím také souvisí menší znečištění co se právě jejich exkrementů týče. Na druhou stranu ovšem nutno přiznat, že zaneřádění všelikého druhu tu zato spolehlivě obstarávají sami lidé – na ulici, chodníku, zkrátka veřejné prostory nestíhají být uklízeny.
Ovšem když už přijedou popeláři, tak to je slyšet. A teď mluvím o rezidenčních čtvrtích, kde jsou jen vilky se zahrádkama. Funguje to tu totiž tak, že při příjezdu popeláři zazvoní – ovšem na velký zvonec, který s sebou nosí jeden popelář a velmi hlasitě dává najevo, že jsou tu. Čímž spustí lavinu a do ulice se nahrnou odevšad lidé se smetím, v ruce třímajíce pytle a igelitky s odpadky a hrnou se k popelářům.
Ovšem jak jsem si všiml, zvonec se tu ke svolávání užívá častěji nežli jen u příjezdu popelářů. U nás na institutu se tímto způsoben oznamuje po celé budově začínající seminář. Chodíce po celé budově oznamuje "zvoník" ve všech chodbách u všech kanceláří a pracoven, že začíná přednáška a kdo chce, měl by jít. Bohužel, zatím jsem ani jednou nebyl, neb byl zatím stále jen ve španělštině.
Také jsem se ptal Josého, jak tu jsou častá zemětřesení. Například to z 80.let mělo dosti devastující účinky na samotné MC. Ovšem hned jsem od něj byl uklidněn, že je pravděpodobnost něčeho takového velice malá. Prý že se nějaké větší stává tak dvakrát až třikrát za život. Krom toho v roce 1985 si prý pamatuje ještě jedno, když byl dítě. Maximálně čeká ještě jedno za svůj život, víc určitě ne! 🙂
Další kuriozitou, které jsem si tu všiml v centru je jakási kumulace obchodů stejného zaměření do jedné ulice. Každá ulice v centru nabízí v podstatě po celé své délce stále to samé. Jdete po ulici a najednou zjistíte, že se stále díváte do výloh nabízejících jen a pouze hračky či oblečení pro děti, zabočíte do jiné ulice, a tu je zase pouze a jen zahradnická technika, v další pouze boty… Dokonce jsem tu našel malou uličku, kde bylo vedle sebe několik obchodů, které nabízely pouze váhy!
Jinak v centru je to teď opravdu šílené, neb začaly Vánoce – alespoň co se obchodů týče. Takže asi jako u nás na mě odevšad koukají Santa Klausové, stromky ověšené nesmysly a další ptákoviny. Je to zběsilé, už se skoro do centra kvůli tomu bojím chodit, začíná mi docházet že tu asi budu muset nějak tyhle svátky přečkat :-/
A další změnou, která nastala je počasí – ochladilo se. Dokonce víc, než bych čekal, takže v noci je kolem nuly a přes den někdy jen pod 20 stupňů, což znamená, že místní již dávno vytáhli své zimní oblečení a chodí jak sněhuláci. Ovšem ta teplota i celkově počasí tu je zrádné – ráno je sice zima (v 9 třeba jen 8 stupňů), ale po poledni je zas 20 a když jsem jen chodil po ulicích, tak jsem si stihl i pěkně spálit krk (inu na horách to opaluje víc).
Život se stává s postupem času čím dál fádnějším, takže není moc co psát. Asi tedy nemá cenu mermomocí každý týden plnit blog… Nu uvidíme.