Je to opět jen jeho další populistický krok, který vede ve své válce se soudní mocí, o níž si myslí své a již nebere jako rovnocennou součást demokracie v této zemi.
Jeho vyjádření, že sám soud měl všechny informace ke zvážení verdiktu v ruce a on by již jen jeho rozhodnutí znevažoval, je absurdní. Jakoby neviděl všechny ty minulé nesmyslné a mnohdy protichůdné verdikty soudů různých instancí. Pokud bychom přijali jeho argumentaci, mohli bychom směle zrušit celý institut prezidentských milostí!
Vidí sice absurdnost verdiktu a nevoli kterou vyvolal mezi lidmi (čistý populismus), ale nutno přihlédnout k tomu, že soud neměl vpodstatě na vybranou. Pokud se tento národ jednou chce vyrovnat se svojí minulostí, nelze ji zametat pod koberec, ale jasně označit viníky. A když k tomu konečně jednou dojde, všichni se mají zaleknout a vycouvat? Nikoli! Mají si stát za tím i nadále, ovšem přihlédnout k okolnostem. Tím je samozřejmě v tomto případě věk odsouzené. Podobně to je řešeno i v zahraničí, kde se se svojí minulostí vypořádávají poněkud lépe (ostatně tam jsou schopni poslat před soud i daleko starší). Pro pozůstalé a ostatní perzekvované je to obrovské zadostiučinění a ukázání na viníky je jedinou možnou cestou katarze, kterou si zkrátka musíme projít. Otázka trestu je již něco jiného, ostatně každý ví, že neexistuje pouze a jenom žalář. Vymyslet se to dá mnohem inteligentněji (pokud je vůle).
Prezident Klaus tak hraje opět na notu všeobecného mínění a navíc dělá ze soudců šašky.