Reklama
 
Blog | Petr Zasche

Volný obchod a středo-zelené názory

Nastoupí s krizí protekcionismus, namísto snahy o volný obchod? Proč raději žádná cla, a jak se ekologické myšlení vyrovná s putováním výrobku z druhé půlky zeměkoule?

  Napadlo mě to při pohledu na krásná jablka na pultech všech Mexických obchodů. Jsou pěkná, ale musím se přiznat, že chuťově nic extra. O to větším překvapením bylo, když na většině z nich je nálepka, že se jedná o produkt USA! Pro neznalé místních reálií – Mexiko disponuje obrovskými jablečnými sady a nemá tedy o svoji vlastní produkci nouzi. I přesto ale dováží.

  Je tomu tak všude a není se čemu divit. Co tomu všemu říká má zelená duše? Jak se prodraží dovoz přes půlku zeměkoule (nikoli v tomto případě), jaký má takovýto obchod vliv na ekologii? Je jasné, že banány si v ČR nevypěstujeme, ale jaká je ekologická stopa například propisky putující z Číny? Ta ekonomická je ale bohužel menší, i přestože bychom ji dokázali vyrobit i my, a tak se vyplatí spíše ta čínská. Na jiné nežli finanční náklady se příliš nedívá.

  Nemohu si pomoct, ale zkrátka společnost není natolik uvědomělá, aby když bude mít na pultě v obchodě na výběr mezi těmi dvěma jablky, jedno bude větší a levnější, ale druhé "naše" – aby většina zvolila to naše. Ne, nebude tomu tak ani za mnoho let. Ovšem tím neříkám, že tací nebudou, ba dokonce si myslím, že jich bude i přibývat. A není v tom ani kapka nacionalismu a sentimentu pro naše výrobky, pouze postesk nad zbytečnými výdaji na dopravu. Budeme snad jíst naše jablka až tehdy, až dojde ropa?!

Reklama

  Světový obchod se zřejmě nikdy nezastaví, ale na druhou stranu by se neměla zastavit naše touha podporovat to, co "umíme udělat také, i když ne třeba tak dokonale". Na druhou stranu to ale není jen o těch nablýskaných jablkách, ale hlavně o výrobcích třetích zemí, které k nám přes hradbu cel neproniknou, anebo si je dovolí koupit jen nadšenci, či zbohatlíci.

  Úvahy o zcela volném obchodě bohužel vždy v minulosti ztroskotaly (naposledy v roce 2006, viz Respekt 31/06), ovšem zcela nezapadly. Naštěstí. Blýskání na lepší časy přišlo z nečekaného směru a Afrika, o níž se uvažuje, že by jí přinesl volný obchod největší výhody, se usnesla na ustavení zóny volného obchodu. Bohužel zatím nic takového nefunguje mezi Evropou a Afrikou. Jedinou výjimku tvoří nejchudší státy světa, které mají bezcelní přístup na trh EU. Otevření trhů (nejen zrušení cel, ale také zrušení nesmyslných protekcionistických dotací na zemědělské výrobky té které země EU) v Evropě pro Africké státy by jim mohlo přinést daleko více finančních prostředků na boj s chudobou, nežli představuje současná politika rozvojové pomoci ve formě dobrovolných darů.

  A co že jsem chtěl tedy říct, proč že mě tyto myšlenky napadly? Postesk nad současnou situací to neměl být, ač to tak možná působí. Jakže bych tedy hlasoval já, kdybych seděl na místě politiků a měl se rozhodnout? Rozhodně bych jakékoli protekcionistické překážky zrušil! A to nejsem rozhodně žádný zastánce teze, že volná ruka trhu vyřeší vše. Vedou mě k tomuto rozhodnutí dva zásadní důvody.

  Jednak moje (možná naivní) důvěra v lidi a jejich prozření. Nemyslím si, že neustále budou sledovat jen svůj vlastní prospěch, a hledět pouze na peněženku, když nakupují. Mění se to velice pomalu, ale věřím v to, že mění.

  Druhak je to fakt, že my jakožto "vyspělý a bohatý sever" si můžeme dovolit tratit jistou část svého blahobytu na úkor "rozvíjejícího se a chudého jihu". Celkově je bohatství rozděleno tak nerovnoměrně, že i kdybychom ztratili 10 %, stejně na tom budeme stále řádově lépe, nežli mnohé rozvojové země a tak si to můžeme dovolit. Jakékoli dobrovolnické příspěvky spíše selhávají, dárcovské konference jsou mnohdy směšné a soukromé přispívání bude také nyní během krize spíše v útlumu. Právě proto by konečně mohl věci pohnout kupředu pořádný radikální řez (samozřejmě promyšlený). Obyčejný člověk, který v dobách krize začíná šetřit a zvažuje, že nákup auta nebo lednice odloží o pár měsíců, si bohužel většinou neuvědomuje, že krize stejně tak dopadá i na ty nejchudší v jiných částech planety, kdežto oni zvažují, že dnes si svoji misku rýže nekoupí, že vydrží do zítra…