Ubývání ducha z každodenního života, žádný objev, jen snad touha jednoho staromilce po jiném směru. Vše se řeší příliš technicistními postupy. A to nejen v zákonech, ostatně tak jak to je mnohokrát zmiňováno v Respektu. Ale i další každodenní situace, kdy se duch jaksi vytrácí a místo něj nastupuje jen technika a automaty – naprosto odlidštěné.
Včerejší zeptání se jedné mladé paní na cestu – inu až budou mít všichni GPS, tak se snad namísto stáhnutí okénka a zeptání se kolemjdoucího (konsekvence seznamovací ponechme stranou) již jen bude dívat na další hloupou obrazovku v autě. Ale také informování se o nejbližším spoji ze zapadlé vísky namísto vyhledávání či zeptání se přenecháme nejmenované lince 11… O automatizování zákaznických linek, kdy si člověk připadá již jako ten robot na druhé straně linky by se toho dalo napsat také dost. Ani se mi nechce zmiňovat že kolega v práci namísto vstání ze židle a deseti kroků do vedlejší kanceláře raději pošle denně 10 emailů. No a vlastně i film Vratné láhve je o tom samém. Inu není to škoda?
Nezapomeneme se ptát? Slušně žádat o radu cizího člověka? Ostatně není to jen o otázkách. Je to i o informacích. V obchodě již jsou cenovky a popis na všech výrobcích, dokonce už ani při placení nemusíme promluvit s pokladní když se odhodláme jít k automatické pokladně a celé to udělat sami. U benzínky to už leckde funguje stejně. Chápu že jsou lidé, kterým to velice vyhovuje. Nezapomeneme ale za chvíli i mluvit? Sedíce celý den v kanceláři koukajíce do monitoru před sebou 10 hodin denně stejně jako kolega vedle mě – inu opravdu si toho moc neřekneme. Proč také, že?
Říkám si, že vlastně člověk nakonec přijde do styku s druhým například ve službách jen tehdy, pokud žádá něco neobvyklého, něco nestandardního. Pokud splyne s davem, tak není důvod mluvit. Skoro že by se pak už bál něco zvláštního žádat?
Volá někdo ještě dneska na informační linky, na předpověď počasí či časomíru? Existují vůbec ještě tyto telefonické služby? Pokud má člověk internet v mobilu, tak to snad není potřeba ne? Vše si najde sám, není třeba žádného dalšího člověka. Ano, je to prostě dokonalé.
Neubývá tedy ducha. Pouze duše. Jen si říkám, kam až to povede. A také by mě zajímalo někdy spočítat, na kolik vyjdou všechny tyto automatické systémy, servery a roboty na telefonu. Musejí běžet nonstop, určitě je mají za zálohované pro případ. Co kdyby. Musí to být ale spotřeba elektřiny. Ach ovšem – ušetří se za pracovní síly. Já zapomněl – člověk na prvním místě.