Komentáře: Nejuniverzálnější přírodní zákon? https://blog.respekt.cz/zasche/nejuniverzalnejsi-prirodni-zakon/ Otevřený blogovací systém týdeníku Respekt Wed, 23 Aug 2023 07:17:26 +0000 hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.4 Od: Ivo Kaipr https://blog.respekt.cz/zasche/nejuniverzalnejsi-prirodni-zakon/#comment-95975760 Thu, 11 Jun 2009 13:23:53 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=45967370#comment-95975760 A ještě jen malý experiment (a pak od toho uteču)
pro převod Zipfa na Gausse – vy máte možná víc času a větší přehled, neznáte přepočet třeba rozdělení hmoty ve vesmíru ze škály velikost struktury – četnost struktury na škálu „celková hmotnost zabíraná strukturami určité velikosti“? Tj. jak velkou hmotnost celkově zabírají samostatné fotony, jak velkou hmotnost zabírají samostatné elektrony, hadrony, atomy, molekuly…. hvězdný prach, hvězdy určitých velikostí… Určitě z toho nevyleze normální rozdělení, ale zajímalo by mne, zda se se na téhle škále náhodou neobjeví „optimum“ 🙂

Dalo by se to samozřejmě přepočítat matematicky z mocninné zipfovské funkce – ale já jsem už dávno vyšel ze cviku. Jen by mne to zajímalo, zda to náhodou nevíte. Protože Pareto vlastně něco takového naznačuje – když třeba 20% největších podniků produkuje 80% produkce, znamená to přesně tenhle pohled – tím neříkám, že velké je optimální – ale že v té skladebnosti, která dospěla k nějaké rovnováze vznikání-zanikání, možná někde existuje optimum:-)

]]>
Od: Ivo Kaipr https://blog.respekt.cz/zasche/nejuniverzalnejsi-prirodni-zakon/#comment-95975650 Thu, 11 Jun 2009 12:57:50 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=45967370#comment-95975650 Nedá mi to, Gaussova křivka kontra Zipfův z. (power law),
je prostě skvělé téma. Chci jen připomenout, že to „cílení“ je dáno často jen naším pohledem: když měříme třeba nějakou pevnou délku, dejme tomu velikost krabičky od sirek, měříme s nějakou nepřesností. Protože sama ta vzdálenost je ale pořád stejná, zvonová křivka ukazuje jednak „kde je asi pravda“ a hlavně: jakou povahu má naše měření. Velkých chyb na obou stranách škály se dopouštíme se stejnou pravděpodobností.

Takže v tomto smyslu lze „tak trochu“ ze zvonu udělat křivku malá četnost velkých – velká četnost malých, stačí ji symetricky „rozpůlit“ a budete vlastně vědět to samé. Jenom musíte změnit to, co měříte a dáváte buď nalevo nebo napravo: musíte odchylku +5 považovat za stejnou jako -5.

Lépe by to bylo patrné ve vyhodnocení střelby na střed terče. Tam jde o kruh, takže tam se měří jen vzdálenost zásahu od středu – čili po delším pokusném střílení budete mít téměř to, co hledáte: malé odchylky jsou více pravděpodobné než velké. Ale „nezipfovsky“ – neboť neskladebně 🙂

]]>
Od: Ivo Kaipr https://blog.respekt.cz/zasche/nejuniverzalnejsi-prirodni-zakon/#comment-95975560 Thu, 11 Jun 2009 12:26:26 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=45967370#comment-95975560 Moc pěkné a ten zákon, který popisujete, si já sám pro sebe
nazývám „skladebnost“ většího z menšího. Když máte jednu stavebnici a nějakými skladebnými principy (např. gravitace u hmoty, replikace u života) lze docházet k složeným strukturám, které měříme jen na škále skladebnosti (=velikost výsledné skládanky), vyjde to výsledné rozdělení vždy takhle, pokud platí jakási rovnováha vznikání/zanikání struktur nebo pokud jsme v určité fázi vznikání. Nikdo totiž neví, zda vesmír nakonec nedojde např. do stádia „převahy velikosti“ (neboť černé díry by v podstatě mohly časem celou hmotu „vyluxovat“), nebo „převahy malosti“ (neboť svět by se mohl proměnit jen v chladné záření).

Zvonovka ukazuje něco jiného: strukturně omezenou vlastnost něčeho „strukturně cíleného“ do nějakého optima s horní a dolní mezí. Výška člověka je dána cíleným tvarem (vzorem v DNA), velikost organismů obecně nikoliv.

Je to na dlouhou diskusi, má to spoustu zásadních konsekvencí ukazujících svět a nás…ale bohužel to je časová černá díra, které se mi je radno obávat 🙂

]]>
Od: babza https://blog.respekt.cz/zasche/nejuniverzalnejsi-prirodni-zakon/#comment-95975470 Thu, 11 Jun 2009 11:21:44 +0000 http://blog.respekt.cz/?p=45967370#comment-95975470 Článek
se mi líbil, ale tak se mi zdá, že se spíš utěšujete. Když totiž ta velká hvězda si dá tu práci a svou přitažlivostí na nás jen mrkne – tak šup – a už jsme přilepeni. Má v tom asi praxi, jinak by ani tak velká snad nebyla:-). No a co se těch vrabců týká, těch taky v přírodě ubývá. Asi je žerou kočky nebo chemikálie…

]]>