Reklama
 
Blog | Petr Zasche

Nejuniverzálnější přírodní zákon?

Kterýpak zákon platí v přírodě živé i neživé, ekonomii, ba dokonce ve všednodenním životě? "Zákon velikosti".

Ta otázka byla úplně nevinná, jak už to tak bývá. Jenže já, namísto abych se byť jen trochu zamyslel, jsem ihned vyřkl "nevím". O co že šlo? Moje drahá polovička se mě jednou zeptala, zdali vím, jaký je nejčastější pták u nás (rozuměj nejpočetnější). A já ihned odpověděl, že nevím, neb nejsem žádný ornitolog.

Stačilo ovšem jen trochu zauvažovat, tak jak jsem to udělal následující dny, a hned bych přišel na to, že je odpověď vlastně nasnadě. Skýtá v sobě ovšem daleko více, mnohem obecnější tvrzení. Možná dokonce i ten nejuniverzálnější přírodní zákon, neb jeho aplikace najdeme od astronomie po biologii, od ekonomie po geologii. O co že se jedná? Jednoduše řečeno: "množství malých definitivně převálcovává počet velkých".

A když se nad tím člověk zamyslí, s podivem zjišťuje kde všude kolem sebe tento základní princip nalézá. Já jakožto astrofyzik jsem se s tímto zákonem (správně matematicky rozdělením) setkal již při přednáškách základního kurzu, protože rozdělení počtu hvězd podle jejich velikosti (tedy hmotnosti a velikosti) je zcela fundamentální a existuje na to dokonce funkční vztah (Salpeterova fce). Tedy opět zde platí, že obrovských hvězd je neuvěřitelně maličko oproti těm zcela malinkatým, které početně ve vesmíru naprosto převažují.

Reklama

Když se podíváme do zcela jiných vědních oborů, zjistíme, že tento základní princip nalézáme všude. Jmenujme například geologii, kde počet zrnek písku je rozhodně daleko větší nežli "těch velkých šutráků" (to platí i mimo Zemi), v biologii – právě zmínění ptáci, kde je zajisté mnohem více malých vrabců a dalších druhů nežli například holubů a těch zase nežli sov nebo orlů. Nicméně právě v biologii to platí zcela obecně, protože hmyzu jakožto těch nejmenších je mnohonásobně více nežli jakýchkoli dalších větších živočichů. Ostatně i ve fyzice, protože prvky se řídí stejným pravidlem a vodíku je zdaleka nejvíce a železo nebo uran byste ve vesmíru pohledali! Ve fyzice se dá nalézt mnoho dalších – také například počet částic přilétávajících z vesmíru a rozdělení jejich energií s ohledem na četnost – platí to samé.

Pokud odhlédneme od těchto přírodních věd, u kterých můžeme předpokládat, že to platí zkrátka kvůli "architektuře přírody", protože tak zkrátka funguje, zjistíme že to můžeme najít i v ekonomii. I zde totiž platí, že například v ČR malých haléřových mincí je daleko více nežli těch korunových, a těch je zase daleko více nežli desetikorun, atd.

Pokud se pustím ještě dále na tenký led, shledávám tento princip například i v životě. Neřídí se stejným pravidlem i počet dopravních nehod (škoda na vozidle nebo počet zraněných/mrtvých ku počtu těch daných nehod)? Neplatí to také pro jakékoli katastrofy? Těch malých je na celém světě mnoho každý den, že je ani nejsme schopni zachytit, ale ty opravdu velké jsou velmi vzácné (bohudík). U zemětřesení platí totéž. A ostatně neplatí to také třeba o lži? V každodenním životě nějaká ta malá lež uklouzne, ale opravdu velkou vyřkneme jen jednou za čas?

Ano, objevuji již dávno objevené, uznávám. Nicméně určitě i vy přijdete na další zajímavé příklady tohoto pravidla. Zajímavější by asi bylo jít dál a zamyslet se nad tím, kdy platí tento vztah velikost-početnost a kdy platí klasické normální Gaussovské rozdělení. Vypadá to, že se tyto dva principy nemají úplně rády, neb třeba rozdělení lidí podle výšky (nebo i hmotnosti) se určitě řídí Gaussovkou a nikoli tímto. Je to snad tedy dáno jen našimi nedokonalými přístroji či metodou, že nám jen jaksi "splývá" vše od nějakého limitu, tudíž vidíme jen kus Gaussovky a tak platí výše zmíněné pravidlo?

Závěrem tedy snad jen můj osobní vztah právě k takovýmto univerzálním principům – právě tyto mi vždy otevírají oči a ukazují mi krásnou přírodu, která se zkrátka na každém kroku řídí stejnými zákony a uvádí mě v úžas. Neshledávám v tom nějaký záměr, stopy inteligentního designu či kreacionismu, jen úžas nad přírodou samou a možná stopy antropického principu.